23. 2. 2020

Jana Jaňourová upozorňuje na problémy související se změnou klimatu: přibývá teplých a tropických dnů. Černé střechy jsou silnými akumulátory tepla, které vyhřívají okolí až do příštího rána. Řešení přitom existují.

Černá střecha je módní, ale nepraktická. K této úvaze mně inspirovalo čekání na nejmenovaném úřadě v létě. Z otevřených oken dovnitř už dopoledne sálalo vedro jak z rozpálené trouby. Proč takový hic? Protože okna ústila nad černou rozpálenou střechu. Protože tmavá barva pohlcuje více slunečního záření a více se zahřívá než všechny ostatní.

Letní vlny veder, provázející klimatickou změnu, byly zařazeny mezi zdravotní nebezpečí. Způsobují nejen vznik přízemního ozonu, sníženou schopnost koncentrace, zvýšenou nehodovost, snížení produktivity práce, zdravotní problémy, kolapsy. Moudrá města se snaží své klima chladit výměnou nepropustných povrchů za propustné, vsakováním srážkové vody, dotacemi na zelené střechy, zřizováním zelené a modré infrastruktury…

Tmavé povrchy se při letních teplotách rozpalují na téměř 80°C. Podle prodejců je černá střecha v pohodě – stačí dobrá izolace, odvětrání a pod střechou se neupečete. Jenže střecha vyhřívá okolí jak akumulační kamna. Zkuste se projít po černém asfaltu bosky, sáhnout si na černý okap, parapet a pak to samé na světlém povrchu. Rozdíl teplot určitě pocítíte. I výrobce žaluzií deklaruje nižší teploty interiérů stíněných světlými žaluziemi. Dnes jde vidět celé bloky domů s černými střechami u černých asfaltových silnic, bez stínění stromy, bez stínění popínavými rostlinami. Jsou to silné akumulátory tepla zpětně vyhřívající okolí klidně do příštího rána. Počet letních a tropických dní roste. V roce 2018 bylo podle ČHMÚ 126 letních a 47 tropických dní a bude jich přibývat. To už stojí za to uvažovat o přizpůsobení se změně klimatu.

Opakem černých povrchů jsou světlé, nebo reflexní povrchy s vysokou odrazivostí a menší schopností akumulace tepla. V teplých krajích používají světlé povrchy po staletí. Nejvíce městskému klimatu prospívá stínění vzrostlými stromy a zelené střechy. Střešní vegetace zadržuje srážky, chladí a zvlhčuje městské klima. Rostliny zabudovávají oxid uhličitý do svých pletiv a snižují koncentraci tohoto skleníkového plynu ve vzduchu. V Kodani, Berlíně a dalších evropských městech jsou zelené střechy povinné. Brno poskytuje dotace na zelené střechy a české ministerstvo životního prostředí zvažuje povinnost zelených střech v průmyslových areálech a nákupních centrech. To se ví, je to známo. Aby se nám i ve městech i v létě příjemně žilo, zbývá jen známá fakta využívat.

 

Jana Jaňourová
členka Rady krajské organizace Strany zelených v Olomouckém kraji

Nejnovější články

<!-- document.write('TOPlist'); //-->TOPlist