Na konci loňského roku se za naprostého utajení rozhodla paní ředitelka Mgr. Lucie Štěpánková, že v rámci restrukturalizace organizační struktury Krajského úřadu Olomouckého kraje, bude rozprášen Odbor kultury a památkové péče. Slovo „rozprášen“ je zcela na místě, protože část agendy, vykonávané tímto malým, ale důležitým odborem, převzal jednak odbor, který se nově nazývá „Odborem školství, sportu a kultury“, a jednak odbor, který se jmenuje stále stejně „Odbor strategického rozvoje kraje“. To, že se v rámci Odboru strategického rozvoje kraje řeší nějaká památková péče, se člověk dozví teprve, když se zanoří hlouběji do jeho struktury a zjistí si, že agendu ochrany památek má nově v gesci oddělení stavebního řádu a památkové péče. Neinformovanému občanovi se tak může oprávněně jevit, že pro Olomoucký kraj je kultura nepodstatná a památky na jeho území ho naprosto nezajímají. Přitom právě pro náš kraj platí více než pro jiné kraje slavný výrok Pavla Tigrida, že „památky jsou naše moře“. Samotné město Olomouc je po Praze nejvýznamnější městskou památkovou rezervací v republice. Ale nejen Olomouc přivádí zájemce o památky. Máme zde mnoho městských a vesnických památkových zón, památek lidového stavitelství, zámků, hradů, kostelů či klášterů, o které je třeba se odpovědně starat.
Realizace záměru zrušit Odbor kultury a památkové péče byla na úrovni mise tajných služeb. Jak později vyplynulo, prý z toho důvodu, aby zaměstnanci postižení restrukturalizací krajského úřadu nemohli komplikovat její průběh. Akce byla paní ředitelkou utajená do té míry, že se samotná Rada Olomouckého kraje o všem dověděla až z její zprávy o činnosti, a vedení kraje tak nezbylo než vzít tuto změnu na vědomí. Všichni napříč politickým spektrem vypadají zaskočeně a zdá se, že obnovení Odboru kultury a památkové péče v jeho původní podobě se dostane do volebních programů pro letošní krajské volby nejen opozičních stan, včetně Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty, ale i stran vládních. Může nám to vzdáleně připomínat kouzlo, kdy iluzionista nechá nějaký předmět na čas ztratit, aby se pak na stejném místě znovu objevil. Bohužel právě ta chvíle zmizení může dát opodstatněný důvod k tvorbě konspiračních teorií, proč Odbor kultury a památkové péče překážel. Abrakadabra kultura!