V lyžařském středisku Paprsek na Staroměstsku v Rychlebských horách již dlouhé měsíce probíhá nelegální výstavba soukromé přehrady, která devastuje ohrožené druhy a necitlivě zasahuje do místních ekosystémů. Zjištění Jana Moláčka, původně zveřejněná v Deníku N, nyní doplňujeme o další detaily z místa.
Přehradu určenou k zasněžování zde začal bez povolení bagrovat na dvouhektarové ploše v roce 2019 exekutor Dalimil Mika, jehož rodina přilehlé lyžařské centrum provozuje. Územní plán tu v místní části Velké Vrbno připouštěl dvě drobné nádrže, nikoli jednu velkou. Ani na jejich případné povolení však nechtěl stavebník čekat – zasněžovat hodlal co nejdříve. Rozsáhlým povrchovým odkryvem došlo k nevratnému poškození původních společenstev rostlin a živočichů, včetně kriticky ohrožených, a celkové ekologické i estetické degradaci místa. Dodatečně si pak Mika obstaral schválení z Městského úřadu v Šumperku.
„Podle šumperských úředníků nelze jednoznačně zjistit, zda investor poškodil krajinu, protože není znám stav lokality před započetím prací. Možná by se mohli podívat na fotografie z vybagrovaného potoka, nivy, louky a přilehlého lesíka. Nebyl to potok sám, kdo provedl dvouhektarový odkryv a zapomněl zdokumentovat původní stav. Takhle se u nás na horách dělá byznys,“ říká k tomu člen šumperských Zelených Radek Ocelák. „Současné dění kolem sjezdovky ohrožuje jinak dobrou pověst Chaty Paprsek, která je významným a oblíbeným bodem běžkařských tras,” dodává jesenický zelený radní Lukáš Morávek.
Kontrolní mechanismy selhaly. Česká inspekce životního prostředí pouze udělila stotisícovou pokutou stavebníkovi Mikovi jako fyzické osobě. Nevyužila svých zákonných pravomocí k zastavení ničivé činnosti, nevymáhala podle zákona navrácení do původního stavu ani náhradu reálné ekologické škody. Spokojila se s naprosto nedostatečným, dodatečně předloženým expertním posudkem. Ten v rozporu s nálezovou databází chráněných druhů „orientačně“ shledal, že se v lokalitě žádné ohrožené druhy nevyskytují.
„V poslední době bohužel kolem působení ČIŽP přibývá kontroverzí. K jejímu kritizovanému postupu v souvislosti s otravou Bečvy a nečinnosti při destrukci přírodní památky v lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové se nyní přidává kauza Paprsek, kde inspekce pouze udělila pokutu, která je pro stavebníka snadno stravitelná a ve srovnání s mírou zásahu do horské krajiny je naprosto směšná,” upozorňuje spolupředseda krajských Zelených Daniel Řezníček.
„Tohle je přesně příklad, kdy by měl být použit zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. V tom je možné i fyzické osobě uložit, aby ekologickou újmu nahradila, a pokud tak neučiní, uložit pokutu až 5 milionů. Tento zákon u nás inspekce nepoužívá, přestože je už od roku 2008 součástí právního řádu. Narazili jsme na něj při řešení otravy Bečvy,” vyjádřil se spolupředseda Strany zelených Michal Berg. Dokonce i pětimilionová pokuta by ale zřejmě byla málo významná vzhledem k aktuálnímu rozsahu prací, ve kterých se krom povrchu významně zasahuje i do skalního podloží.
Deník N upozornil na skutečnost, že zde Mika zřejmě porušil i zákon, který exekutorům zakazuje podnikat v jiných oborech. Zmínil též exekutorovy vazby na Jaroslava Faltýnka, mocenskou dvojku hnutí ANO 2011. Krajská spolupředsedkyně Zelených Hana Vacková k tomu říká: „Exekutoři, kteří by měli být prodlouženou rukou spravedlnosti, jsou už tak v naší společnosti vnímání jako symbol pravého opaku. Pokud jeden z nich navíc vědomě porušuje předpisy a provádí nelegální stavební zásahy v úplně jiné oblasti, ještě to zhoršuje celkový dojem. Je neskutečně demoralizující pro celou společnost, když si někteří vyvolení mohou bez schválení uskutečnit stavbu takového rozsahu a ještě ji za součinnosti úřadů dodatečně legalizovat.“
Výmluvná je vlastně i poloha Paprsku nad Starým Městem, které je jednou z nejpostiženějších obcí v ČR právě co se týče exekucí. Snad proto se v regionu chodí kolem této záležitosti po špičkách, stejně jako kolem celkového staroměstského územního plánu, jehož nové návrhy odmítá reprezentace města veřejně projednat. Výstavba v horách i podhůří a následný turistický provoz znamenají ekonomický stimul, otázka však zní, za jakou cenu. „Tohle jsou případy, ve kterých se děti jednou budou za rozhodnutí svých rodičů stydět. Ne hned. Třeba za třicet let,“ říká Radek Ocelák.
Nejnovější úřední vývoj dává alespoň drobnou naději. Ministerstvo životního prostředí se kriticky vyjádřilo k činnosti Inspekce a olomoucký krajský úřad na jeho podnět zrušil šumperské rozhodnutí. Přehradní nádrž se tak znovu dostává do fáze černé stavby. Jenže tam už v minulosti byla dvakrát a pokaždé se jaksi podařilo ji na úřadech zlegalizovat. Navíc nové rozhodnutí není pravomocné. Krajský úřad totiž své rozhodnutí vydal ať už záměrně nebo nedopatřením tak, že stavebníkovo odvolání má odkladný účinek a k zastavení prací tedy reálně nedochází. V nejnovějším požadavku na posudek EIA se pak podle některých již umetá cestička pro brzké schválení nádrže – předjímá se totiž výskyt ohrožených druhů i na přebagrované ploše.
Načerno nebo ne, stavebník je zjevně odhodlán svou věc dokončit. Během letošního dubna a května se bagrovalo dál, zasažená plocha je rozšiřována a stanoviště ohrožených druhů jsou zřejmě dále ničena. Těžko říci přesně – žádný další průzkum neprobíhá a prostor byl po zveřejnění kauzy v Deníku N obehnán dvoumetrovým plotem, a to pravděpodobně nezákonně (ohrazení části státního lesa, přehrazení potoka). Oplocena je podle našich informací plocha 7 hektarů, bagrováním nebo skládkováním odtěženého materiálu je z toho zasažena asi plocha 4 ha.
„Ministr Havlíček nedávno opět použil hloupé klišé o ekologických organizacích coby teroristech. Aktem ekologického terorismu ovšem není trvat na dodržování platných zákonů, ale naopak to, když někdo nelegálně, pouhým právem silnějšího, bagruje horskou krajinu ve prospěch vlastního byznysu,“ uzavírá Daniel Řezníček.
Editováno 9. 6. – doplněny údaje k nejnovějšímu vývoji.