Podoba dotací, které poskytuje Olomoucký kraj v oblasti životního prostředí, se nejspíš změní. Komise pro životní prostředí doporučila významné strukturální změny k lepšímu. Kraj má vypsat nový dotační program zaměřený na boj se změnou klimatu. Komise se na tom shodla na svém jednání 15. června. Kraj by měl také vytipovat pozemky ve svém vlastnictví vhodné pro výsadbu zeleně.
Dosud v Olomouckém kraji existovaly klasické vodohospodářské dotace (většinou na vodovody a kanalizace), dotace na zalesňování, podpora včelařů a program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství. Ten se dělil na dva tituly – podporu záchytných stanic pro handicapované živočichy a velmi široce pojatý titul na „Podporu akcí zaměřených na oblast životního prostředí a zemědělství a podpora činnosti zájmových spolků a organizací, předmětem jejichž činnosti je oblast životního prostředí a zemědělství“.
Do této struktury nyní komise poměrně výrazně zasáhla. Nejvýznamnější změnou je, že Radě Olomouckého kraje bylo doporučeno začít vyhlašovat zcela nový dotační program zaměřený na boj s klimatickou změnou, a to zejména formou opatření v krajině. V odsouhlasených cílech nového programu doslova stojí, že podporována mají být zejména „přírodě blízká opatření v krajině, která povedou ke zvýšení zádrže vody v krajině, revitalizaci toků, přirozených drobných vodních prvků a biotopů, zvýšení biodiverzity a omezení půdní eroze, dále též výsadby zeleně a péče o ni, dále též budování modrozelené infrastruktury a také zhotovení koncepčních a strategických dokumentů či studií týkajících se vyjmenovaných oblastí.“
„Tímto Olomoucký kraj dožene náskok, který si za poslední roky vytvořil zejména Liberecký a Jihomoravský kraj. Tam se na boj s klimatickou změnou zaměřují hned několika dotačními tituly. V Olomouckém kraji dosud nic adresného neexistovalo,“ komentuje výsledek předseda komise Daniel Řezníček (Zelení), který návrh inicioval a získal pro něj v komisi podporu.
Vzhledem k tomu, že projekty v krajině budou nově zařazeny do vlastního dotačního programu, bylo možné zúžit a lépe specifikovat dosavadní obecný titul na podporu „akcí“ a „činnosti spolků“ v oblasti životního prostředí. Jeho název a deklarované cíle byly pozměněny tak, aby se zaměřoval zejména na osvětu, environmentální vzdělávání a práci s mládeží.
„Vyjmenované změny povedou k tomu, že vzdělávání mládeže a reálné projekty v krajině by měly do budoucna být zvýhodněny oproti jiným žádostem, jako je třeba nákup nových chovatelských klecí, vybavení myslivecké chaty nebo provoz kanceláří, které sice bývají formálně kvalitně napsané, a tak dotaci tradičně získávají, ale jejich environmentální přínos je diskutabilní,“ vysvětluje Řezníček.
Komise se dále připojila k dřívějšímu návrhu, který vzešel z Komise pro rozvoj venkova a zemědělství. Podle něj by dotace na umělé zalesňování smrkem měly být příští rok vypláceny jen tam, kde bude smrk zastoupen maximálně z 20 %, nikoli 30 % jako dosud. Povinností navíc bude přítomnost dvou jiných, stanovištně vhodných dřevin a výsadba do oplocenky. Bez ní totiž dochází k ničení mladých listnáčů spárkatou zvěří, které tyto chutnají více než smrky. Ve výsledku tak dosud hrozilo, že nakonec přežijí právě jen smrky a v lesích nebude docházet k žádoucí druhové obměně a zvyšování jejich odolnosti vůči klimatické změně. V upravené podobě bude dotace nejspíše vyhlášena pouze příští rok, protože součástí usnesení obou komisí je požadavek na ustavení expertní komise, která nastaví v dané oblasti zcela nová pravidla odpovídající současným potřebám a trendům.
V neposlední řadě také Komise pro životní prostředí vyzvala Radu Olomouckého kraje k tomu, aby vytipovala pozemky ve svém vlastnictví vhodné k výsadbám zeleně. S návrhem přišla členka komise Jana Jaňourová (Zelení). „MŽP pracuje na novém operačním programu a v EU je v rámci programu pro zelenější bezuhlíkovou Evropu připraveno 6,3 mld. EUR. Na výsadby dřevin bude peněz dostatek. V našem okolí přitom existuje mnoho spolků a organizací, které by chtěly sázet, ale nemají kde. Olomoucký kraj by jim mohl pomoct,“ uvádí Jaňourová s tím, že kromě environmentálního přínosu se zde jedná i o potenciální ekonomický stimul, jelikož tyto peníze přitečou zejména na venkov. Kdo bude nejlépe připraven, ten si sáhne na největší díl balíku.