29. 11. 2013

Zástupce Strany zelených v krajské komisi pro kulturu a památkovou péči Jiří Roubík předložil členům komise návrh usnesení k problematice tzv. Šantovky tower, tedy výškové stavby, která má vyrůst v centru Olomouce. Komise o něm nakonec nehlasovala.

 

NÁVRH USNESENÍ KOMISE PRO KULTURU A PAMÁTKOVOU PÉČI RADY OLOMOUCKÉHO KRAJE:

Komise pro kulturu a památkovou péči Rady Olomouckého kraje doporučuje Radě Olomouckého kraje vyjádřit nesouhlas s výstavbou výškové budovy Šantovka Tower. Výstavbou výškové budovy na území ochranného pásma Městské památkové rezervace Olomouc, druhé nejvýznamnější památkově chráněné lokality v ČR, by byla nevratně znehodnocena silueta krajského města Olomouce, poškozen cestovní ruch a narušen veřejný zájem na ochraně památkového fondu v Olomouckém kraji.

 

Zdůvodnění

Mezi základní hodnoty Městské památkové rezervace Olomouc, které jsou předmětem památkové ochrany, patří historickým vývojem dosažené a v současné době ustálené panorama a silueta historické zástavby jádra města. Tato skutečnost byla potvrzena ve Výnosu Ministerstva kultury ČSR ze dne 21. 12. 1987 čj. 16.417/87-VI/1, jímž došlo k prohlášení historického jádra města za památkovou rezervaci; viz §4. odst. 1 písm. a) a písm. b), kde se jako předmět památkové péče uvádí hmotová a prostorová skladba zástavby a dále hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech. Návrh výškové stavby Šantovka Tower je v rozporu s účelem prohlášení ochranného pásma Městské památkové rezervace Olomouc, jímž je zajištění zvýšené ochrany širšího území okolo městské památkové rezervace před nepříznivými vlivy a zásahy. Památkové ochranné pásmo zajišťuje „ochranu vlastního chráněného území před ‚vnějším‘ poškozením, k němuž by došlo například měřítkově neúměrnou novou výstavbou v těsném sousedství chráněného území nebo porušením panoramatu. Zabezpečuje nerušené působení historických urbanistických dominant a zachování významných průhledů (jak pohledů na chráněné území zvenčí, tak pohledů z chráněného sídla do okolí či volné krajiny).“, viz. Karel Kuča, Věra Kučová, Principy památkového urbanismu. Státní ústav památkové péče, Praha 2000

 

Návrh výškové stavby Šantovka Tower je v rozporu s Koncepcí kultury a památkové péče v Olomouckém kraji, viz. http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/147/koncepce-rozvoje-kultury-a-pamatkove-pece-v-olomouckem-kraji.pdf. Znehodnocení Městské památkové rezervace Olomouc navrženou výškovou stavbou Šantovka Tower oslabuje silné stránky Olomouckého kraje, zjištěné SWOT analýzou, viz. kap. 1.5., s. 99 této koncepce, cit. bod.: „8) bohatý památkový fond, včetně relativně značného počtu historicky významných jader měst a obcí, které byly prohlášeny za památkové rezervace a zóny, 9) nadregionální význam řady kulturních památek (památka zapsaná do seznamu UNESCO, komplex národních kulturních památek, městské rezervace atd.)“. Dále je v rozporu s očekáváním Koncpece kultury a památkové péče v Olomouckém kraji, kdy se v bodě 11 Závěru (s. 136) očekává cit.: „Dojde ke zlepšení stavu památkově chráněných objektů a památkové chráněných území“. Relativizuje se systém finanční podpory vlastníkům kulturních památek, kteří pečují o hmotné dědictví za přispění krajských zdrojů. Rovněž nelze očekávat (bod 21, s. 137 koncepce), že cit: „Dojde k pozitivním posunům v názorech veřejnosti na důležitost kultury a kulturních památek v životě společnosti a člověka“.

Navržená výšková stavba Šantovka Tower je v rozporu s veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví, jak dokládá stanovisko Národního památkového ústavu, vč. jednomyslného stanoviska vědecké rady generální ředitelky NPÚ, nejprestižnějšího odborného kolegia v systému památkové péče. K výstavbě jakékoliv výškové dominanty v lokalitě Šantovka se v rámci projednávání nového územního plánu města Olomouce ve svém stanovisku vyjádřilo zásadně zamítavě také ministerstvo kultury ČR (nejvyšší správní orgán v systému památkové péče, krom ministra kultury) a to ještě před zahájením řízení před orgánem státní památkové péče. Případným povolením navržené výškové budovy by se mohly povolující orgány a potažmo ČR dostat do rozporu s více mezinárodními dokumenty, jež jsou součástí právního řádu ČR, a s obecně uznávanými a evropskou památkovou péčí přijímanými dokumenty, které lze chápat jako vyjádření současného stavu kulturně historických hodnot historických urbanistických celků, jež je třeba zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru. Jedná se o například o dokument Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (Granada 1985), který je součástí právního řádu ČR od 24. 6. 1998.

 

V Olomouci dne 11. 11. 2013

Ing. arch. Jiří Roubík, Ph.D.

Nejnovější články

<!-- document.write('TOPlist'); //-->TOPlist