13. 7. 2021

Člen Kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje Radek Ocelák popisuje úlohu výboru a shrnuje první půlrok jeho fungování. Výbory a komise jsou málo viditelnou, avšak důležitou částí demokratické správy obcí i krajů.

Zastupitelstvo, resp. rada každého kraje mohou jako své poradní, iniciativní a kontrolní orgány podle zákona vytvářet rozličné výbory, resp. komise. Jejich členové jsou jmenováni zastupitelstvem/radou a členství není omezeno na volené zastupitele. Jedná se tedy o politické nominace z řad odborně způsobilé veřejnosti (v lepším případě). Členství v komisi či výboru je mírně honorované, na jejich fungování lze tedy mít i jisté nároky a vyplatí se práci těchto orgánů sledovat. I když jejich usnesení nejsou zpravidla pro zastupitelstvo či radu závazná, úroveň jejich fungování je přece jen signálem celkové kvality vlády nad daným krajem. Zápisy z komisí a výborů Olomouckého kraje jsou zveřejňovány zde a zde.

Dva takové orgány, které zastupitelstvo kraje zřizuje ze zákona povinně, jsou finanční a kontrolní výbor. V kontrolním výboru mají Zelení jakožto součást Spojenců – Koalice pro Olomoucký kraj zastoupení v mojí osobě. V běžném životě jsem nakladatel, genealog a konzultant IT v oboru kvality dat.

Kontrolní výbor má podle zákona o krajích kontrolovat, jak jsou plněna usnesení zastupitelstva a rady a jak jsou krajským úřadem, jakož i dalšími výbory, dodržovány právní předpisy – ovšem pouze na úseku samostatné působnosti. K poslední větě dvě vysvětlující poznámky:

  1. Vzhledem ke svému charakteru tělesa, které se schází maximálně několikrát za pololetí, se výbor kontrolou nezabývá plošně (členové nejsou úředníci na plný úvazek), ale velmi výběrově, v praxi především na základě kontrolních tipů či podezření ze strany předsedy a jednotlivých členů.
  2. Rozlišení samostatné a přenesené působnosti je důležité. Na úrovni krajů a krajských úřadů se totiž setkávají dvě agendy, které veřejnost zpravidla příliš nerozlišuje: V samostatné působnosti kraj realizuje svá vlastní rozhodnutí jakožto samostatná právní entita, územněsprávní celek s vlastním rozpočtem. V přenesené působnosti je prostřednictvím krajského úřadu pouhým vykonavatelem státní agendy na svém území, středním článkem státní správy mezi ministerstvy a obcemi. Na tuto druhou oblast nemají orgány krajské samosprávy, tedy ani kontrolní výbor, žádný přímý vliv. (Výjimkou jsou dva vrcholky celé krajské struktury – hejtman má totiž zásadní roli ve jmenování ředitele krajského úřadu). Představu o relativně malém rozsahu samosprávné krajské agendy oproti té státní si lze učinit z toho, že do krajských rozpočtů směřuje jen zhruba desetina daní vybraných v ČR.

Zákonné možnosti kontrolního výboru jsou tedy limitované omezením na samostatnou působnost kraje. V těchto hranicích jsou na druhou stranu velmi široké díky obecnému zaměření na dodržování zákonných i podzákonných právních předpisů. Praktickým limitem pro počet a zaměření kontrol je samozřejmě iniciativa členů a politická vůle celého výboru ke kontrolám.

Kontrolní výbor pro stávající volební období byl ve shodě s nezávislými doporučeními a dobrou praxí jmenován s předsedou z řad krajské opozice (Vladimír Lichnovský za ANO 2011), avšak s převahou nominantů za koalici a čistě podle politického klíče, bez zastoupení nepolitických odborníků nebo občanského sektoru. Tyto další skutečnosti podle mého názoru dobré praxi příliš neodpovídají. Od jmenování kontrolního výboru proběhla dosud čtyři zasedání (převážně online), z nichž chci vyzvednout následující témata:

Opakovaně se vynořuje otázka, jak hluboko do záležitostí minulého vedení kraje má kontrolní výbor „sahat“. Většina výboru včetně předsedy se přiklání k „úzu“, který prý velí kontrolovat jen akce stávajícího volebního období, plus závěrečnou část minulého období (maximálně poslední rok). Tento takzvaný úzus považuji za jednoznačně politický postoj, který nijak neplyne ze zákonného vymezení funkce kontrolního výboru. Můj názor je bohužel ve výboru menšinový.

Jedním praktickým projevem těchto principů ve výboru byl starší případ dotace pro spolek Odpady Olomouckého kraje, udělené krajem v roce 2017. Dotaci kontroloval již minulý výbor a vzhledem k nezvyklým podmínkám jejího udělení formuloval některá doporučení pro budoucí administraci dotací. Zastupitelstvo vzalo tehdy zápis na vědomí – a nic dalšího se nestalo. Stávající kontrolní výbor původně na návrh kolegy Michala Drozda (Spojenci) schválil novou kontrolu, na dalším, narychlo svolaném zasedání však své rozhodnutí stáhl. Následně byl rovněž odmítnut můj návrh doporučit zastupitelstvu úpravu dotačních pravidel, která by zohlednila poučení ze zmíněné dotace pro spolek Odpady. Výbor se tak nepřiklonil k názoru, že by kraj měl lépe kontrolovat, na jaké aktivity bude přispívat svými dotačními miliony. Nadále je možné přidělit vysokou individuální dotaci třeba i žádosti, v níž je zamlčeno, že celá dodávka i s úhradou již proběhla a byla realizována neprůhledně vybraným dodavatelem, který navíc klíčovou činnost delegoval na úplně jiný subjekt. Postoj, který v tomto případě zvítězil, by se dal shrnout slovy „kraj ať platí a o využití peněz se nestará“.

Nejkontroverznějším tématem posledního zasedání byla pak kontrola akcí Dny Olomouckého kraje 2020 ve čtyřech okresních městech a Ceny Olomouckého kraje 2020 v oblasti cestovního ruchu a životního prostředí, ze závěru funkčního období hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO 2011). Tuto kontrolu jsem navrhl

  • vzhledem k podezření na účelové dělení veřejné zakázky v případě téměř identických akcí Dny kraje, které díky jednotlivému nacenění těsně pod 400 tisíc Kč bez DPH bylo možno zadat témuž dodavateli bez soutěže, a
  • vzhledem k podezření na nedostatečnou kontrolu výsledku u akcí Ceny kraje (tentýž dodavatel jako u Dnů kraje).

Olomoucký kraj do léta roku 2020 zadal společnosti Intertrade Moravia, s. r. o. (jinak též agentura Forsberg) celou řádku akcí těsně pod limitem 400 tisíc Kč bez DPH. Zdroj: Registr smluv.

Ustanovená tříčlenná kontrolní skupina, jíž jsem byl součástí, nenalezla v těchto otázkách shodu. Taková situace je v historické praxi výboru ojedinělá a výbor na svém posledním, 4. zasedání nedospěl k jejímu jasnému řešení. Otvírají se tím obecnější otázky o smyslu, standardech a efektivitě kontrolní činnosti – např. podle jakého klíče mají být jmenovány kontrolní skupiny a nakolik se konkrétní kontroly mají účastnit její principiální oponenti.

Výbory a komise jsou v některých ohledech jakousi šedou zónou naší zastupitelské demokracie. Každé zasedání kteréhokoli z těchto orgánů stojí občany kraje desítky tisíc korun a pro jejich pozitivní využití je třeba aktivity a zásadovosti. Do Kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje je za Zelené hodlám nadále vnášet.

 

Radek Ocelák
nakladatel, genealog, konzultant IT, člen Rady krajské organizace Strany zelených Olomouckého kraje, člen kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje

Nejnovější články

<!-- document.write('TOPlist'); //-->TOPlist