Olomouc, 15. 4. 2013 – Na konci března letošního roku byly publikované výsledky soutěže „Stavba roku 2012 Olomouckého kraje“. Čestného uznání v kategorii „Stavby dopravní, inženýrské a vodohospodářské“ se dostalo také přerovskému Tyršovu mostu. Přestože jde o stavbu, která svým vzhledem bezesporu zaujme, nad udělením ocenění se vznáší řada otazníků.
„Podle slov hejtmana Ing. Jiřího Rozbořila má soutěž zviditelnit a podpořit architekty, stavební firmy a investory, kteří kvalitativním způsobem změnili a mění podobu našeho kraje. V tomto případě lze určitě bez výhrad vyzdvihnout práci stavební firmy. Nakolik lze ocenit práci architekta, je vždy otázkou vkusu,“ říká Ing. Jiří Roubík, Ph.D., předseda KO SZ v Ol. kraji.
„Avšak roli investora, kterým bylo statutární město Přerov, vnímám v řadě ohledů spíše negativně. Tyršův most byl postaven v roce 1903 Ing. Herzánem, jako jeden z prvních betonových mostů u nás. Po odstřelu mostovky ustupující Německou armádou v roce 1945 zůstaly zachovány opěry i pilíře, tedy základní podstata mostu, jejíž technickou hodnotu prověřila povodeň v roce 1997. Využitím dochovaných prvků při stavbě nového mostu by se ušetřila značná část veřejných prostředků. Úplnou demolicí pozůstatků mostu vznikla vedle finanční škody také kulturně historická ztráta, neboť šlo o památku s nesporným estetickým významem, dokladující příchod nové stavební technologie. Je rovněž s podivem, že nebyla ověřena hypotéza o středověkém původu travertinových kvádrů, použitých v roce 1903 při stavbě mostu. Statutární město Přerov ovšem neignorovalo jen hodnotu zachovaných opěr a pilířů. Popřelo i hodnotu záměru architektů nového Tyršova mostu, kterým bylo vytvoření příjemného prostoru promenádního charakteru nad hladinou řeky“.
Ing. Tomáš Tužín, předseda základní organizace SZ v Přerově a odborný poradce RKO pro dopravu upřesňuje: „Mohlo to být zajímavé klidné místo, kde by se lidé rádi zastavili. Nesmyslným politickým tlakem však bylo prosazeno, že zde bude možný v jednom směru průjezd osobních automobilů. Tím byla atmosféra lokality velmi poškozena, přičemž přínos pro dopravní situaci v Přerově je absolutně marginální. Toto řešení bylo realizováno bezohledně proti vůli architektů i dopravních odborníků. Chodcům na mostě tak zůstávají k dispozici pouze úzké chodníky po stranách. Středovou část mostu zabírá pruh pro automobily a velmi nevhodně navržená cyklostezka, jejíž jeden konec směrem do centra města se napojuje částečně protisměrně do okružní křižovatky a druhý konec u Sokolovny je hned za mostem ukončený dvojitým ostrým odbočením téměř do pravého úhlu, které je bezpečně průjezdné pro cyklistu snad jen rychlostí chůze.
Tímto řešením jsou popřené současně hned dva zásadní trendy moderního dopravního stavitelství – vyloučit úplně provoz motorových vozidel z komunikací tohoto typu a současně upustit od nesmyslného dělení pásů a pruhů u komunikací nižšího dopravního významu. Naprosto ideálním řešením zde mohla být třeba pěší zóna v celé šířce mostu s umožněným provozem cyklistů.
Celá stavba tak vyvolává u části veřejnosti rozporuplné pocity. Spíš než ocenění v soutěži „Stavba roku“ by se k této stavbě hodilo ocenění „Za promarněnou šanci“, uzavírá Ing. Jiří Roubík, Ph.D.
Kontakt:
Ing. Jiří Roubík, Ph.D.
předseda KO SZ Olomouckého kraje
tel. 585358121, 775334133
mail: jiri.roubik@olomouc-zeleni.cz